Městská část Praha Čimice
Obyvatel: 6.864 (31. 12. 2015)
Rozloha: 2,58 km²
Připojení k Praze: 1960
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Čimice jsou čtvrť a katastrální území v Praze, součást městské části Praha 8.

Čtvrť se nachází na severním okraji Prahy. Jsou součástí obvodu Praha 8. Obklopuje je zejména krásná příroda - ze západu chráněná krajinná oblasti Čimické údolí, ze severu chráněná krajinná oblast Drahaňské údolí, z východu pole, čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice čtvrť Bohnice a Čimický háj.

V obci je evidováno 49 ulic, 872 adres. V obci není evidována žádná část obce. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 181 00 až 184 00. V obci je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 7 291 obyvatel. V části obce Čimice má sídlo celkem 615 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Bohnice, Dolní Chabry a Kobylisy.

Historie Čimic

K roku 1334 je doložen tvar Czyemitz, 1400 - Czimitz, 1848 - Čimice (úřední název). Čimice původně znamenaly „ves lidí Čámových“ (od osobního jména Čamír = zkrácené Čám).

Čimice jsou poprvé připomínány v roce 1334 jako ves v majetku pražského probošta. V dobách husitských ji pražané zabavili, ale posléze se dostala do soukromých rukou a vystřídala řadu majitelů. Z roku 1551 pochází zpráva o zdejší tvrzi, a na konci 16. století byly Čimice trvale připojeny k libeňskému panství (Bryknarem z Brukšteina). R. 1662 přešly Čimice s libeňským panstvím do majetku Starého Města. Roku 1850 při zavedení obecního zřízení byly začleněny do politické obce Chabry-Čimice. V roce 1900 byly Čimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli. V roce 1960 byly Čimice s 1100-1200 obyvateli připojeny k Praze jako součást nového obvodu - Prahy 8.

Příroda a bydlení v Čimicích

Čtvrť se nachází na severním okraji Prahy. Jsou součástí obvodu Praha 8. Obklopuje je zejména krásná příroda - ze západu chráněná krajinná oblasti Čimické údolí, ze severu Drahanské údolí, součást chráněné krajinné oblasti Drahaň-Troja, z východu pole, čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice čtvrť Bohnice a Čimický háj.

Nejstarší zástavba se nachází přibližně v centrální části. Sahá do meziválečného období, avšak některé rodinné domy také do 50. letech. Na počátku sedmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, jehož součástí měla být výstavba panelových domů (plánovaný počet 1660 bytových jednotek), ale také ponechání velké části území pro výstavbu rodinných domků různých typů (cca 450 bytových jednotek) dle hlavního architekta Ing. B. Stuchlého. První výstavba panelových domů začala v roce 1972 v jižní části území (okolí ulice Chvatěrubská). Výstavbu prováděl ostravský Bytostav a byla dokončena v roce 1975. O tři roky později Pozemní stavby Olomouc začaly s pokračováním výstavby v severovýchodní části (okolí ulice Křivenická) v prostoru vedle řady domků z původních Čimic. Tyto panelové domy byly dokončeny v roce 1980. V 80. letech pak byly vystaveny rodinné domky v jihovýchodní a severozápadní části sídliště. V 70. letech byl také postaven objekt Vojenských staveb, který navazuje na severní okraj Psychiatrické léčebny a jehož území je v současné době označeno jako Brownfields a bude přeměněno v čistě obytnou oblast (obytné i rodinné domy).

Centrální občanská vybavenost je soustředěna v místě křížení zeleného pásma Čimického potoka s ulicí Čimickou. Kromě obchodního centra Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, je zde mateřská, základní i střední škola, lékařské středisko nebo kožní sanatorium.

Čimice a dopravní spojení

Čimice jsou dopravně spojeny s vedlejšími čtvrtěmi Bohnicemi (ulice Čimická a Pod Čimickým hájem), Kobylisy (K Ládví) a Dolními Chabry (K Ládví, Dopraváků a Spořická).

První linka MHD C přijela do Čimic 9.1.1950. Jednalo se o větev linky C od Kobyliského náměstí do Bohnic a v provozu byla pouze ve špičkách pracovního dne. Později v tom roce vznikla samostatná čimická linka Č jezdící po dnešní Čimické ulici. V souvislosti se zavedením přestupného tarifu od 31.12.1951 přestaly být autobusové linky označovány písmeny a byly nově označeny čísly od 101 výše. Z linky Č se tak stala linka 106. 1.1.1961 byla linka 106 zrušena a opět nahrazena větví linky 102 (původně C) jezdící druhou větví do Bohnic. Tento stav vydržel až do 2.1.1973, kdy v souvislosti se začátkem výstavby sídliště Bohnice došlo opět k odvětvení linky 102 a Čimice celotýdně obsluhovala zcela nová linka 152 v trase KOBYLISY, Čimická - Kobyliské nám.- Písečná - Ubikace - ČIMICE - DOLNÍ CHABRY, MNV. (v úseku Čimice - Dolní Chabry, MNV v provozu jen část spojů). 3.12.1973 byla linka 152 prodloužena z Chaber o úsek Kostelecká - Čakovice - ČAKOVICE, Závod Jiřího Dimitrova, kam zajížděla ve špičkách pracovních dnů pouze část spojů. 5.9.1977 získaly Čimice druhou autobusovou linku 202 v trase SÍDLIŠTĚ BOHNICE - Odra - Čimice - Dolní Chabry, MNV - Kostelecká - Nádr. Čakovice - ČAKOVICE, Závod Jiřího Dimitrova (v provozu jen ve špičkách pracovních dnů) a zároveň byla 152 zkrácena opět do Chaber (část spojů). 1.5.1981 byla od Vozovny Kobylisy do Čimic prodloužena linka 181 v trase ČIMICE - Přívorská - Vozovna Kobylisy - Burešova - Sídl. Ďáblice - Liberecká - Prosek - Krocínka - Klíčovská - Klíčov - U pekáren - Nám. Lidových milicí - Nový Hloubětín - Hloubětín /Kbelská/ - Sídl. Hloubětín /Slévačská/ - Černý most - Kyje - Pávovské nám. - Za horou - Perlit - Štěrboholská - Kablo - Sklářská - HOSTIVAŘ, Náměstí J. Marata. Další velká změna se datuje 4.11.1984, kdy byla linka metra C prodloužena do zastávky Fučíkova (dnešní Nádraží Holešovice). V souvislosti s touto změnou byla linka 152 přes Holešovičky, kde byla vedena expresně, prodloužena k novému terminálu u metra a trvale ukončena v Čimicích. Zároveň v souvislosti s dokončením výstavby sídliště byla prodloužena noční linka 505 na jedné straně do Čimic a z Kobylis na opačné straně do Horních Měcholup v téměř stejné trase jako dnes (2012).

V současné době zde jezdí čtyři autobusové linky městské hromadné dopravy, jedna noční linka a jedna školní linka.

Kultura a sport v Čimicích

Čímice žijí poměrně čilým sportovním a kulturním ruchem. Největší část sportovních aktivit se odehrává na místním tenisovém a fotbalovém hřišti. Tenisové hřiště, vhodné na hraní tenisu, nohejbalu, volejbalu nebo badmintonu, vybudovala obec v roce 2002 nákladem 642 504,— Kč. Tenisové hřiště si lze za vhodného počasí pronajmout u správce hřiště. Během léta bývá tenisové hřiště značně vytížené, doporučujeme proto včasnou rezervaci. Součástí hřiště jsou i víceúčelové šatny, vybudované v roce 2006.

Každým rokem se pořádá dětský den na místním hřišti. Společně se obyvatelé obce schází při oslavách Mikuláše a na Masopust. V předvečer prvního máje se zde staví májka s večerním posezením. V červenci přijíždí do obce pouť.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...