V Praze 15 - Hostivaři můžete nalézt malebné venkovské stavení známé jako Švehlův mlýn. Původní usedlost vystavěna v barokním slohu byla později přestavěna do klasicistního slohu.
Švehlův mlýn a jeho historie
Tento mlýn, zvaný též jako Hořejší hostivařský mlýn byl poprvé zmiňován, jako poddanská usedlost Havla Hořejšího v roce 1567 a nachází se na místě dnešního č. p. 44. Mlýn, který zde v letech 1623-1638 vznikl na místě usedlosti dala postavit Anna Salomena z Bubna. Její mlýn roku 1678 bohužel vyhořel, ale velmi rychle byl opraven a dalších 100 let tak mohl sloužit jako součást hospodářského dvora. Od dvora se mlýn oddělil roku 1770 a v 19. století pak dostal výraznou klasicistní přestavbu. Dle katastrálních zobrazení z roku 1841 měl mlýn už tehdy dvě křídla, tvořící písmeno L, která kopírovala ohyb mlýnského náhonu potoka Botič. Východní křídlo mlýnu obsahovalo mýnici, zatímco v západním se bydlelo. V roce 1880 koupil mlýn Antonín Švehla, který měl stejnojmeného syna předsedu československé vlády a předsedu Republikánské strany,čímž pádem do domu běžně přicházel na návštěvy i první prezident Československa T. G. Masaryk. V současné době někdejší Švehlův mlýn využívají jako své sídlo soukromé firmy.
Architektura Švehlova mlýnu
Jedná se o čistě venkovské stavení, původně vystavěné v barokním slohu, ve kterém existuje do roku zhruba 1800, kdy bylo velmi silně přestavěno do podoby ryze klasicistní. Stavba, jejíž původním účelem bylo fungovat jako mlýn, leží vedle potoka Botič, který pro ni fungoval jako mlýnský náhon. Budova Švehlova mlýnu má dvě zásadní části, obytnou část a mlýnici, které, ačkoli jsou pod jednou střechou, jsou dispozičně oddělené zdí. Jednopatrová konstrukce domu s půdou je výhradně zděná. Z mlýnského vybavení se zde dochovalo pouze torzo mlýnské technologie. Vodní kolo na vrchní vodu, které mlýn využíval již neexistuje, ale v budově zůstalo ocelové převodové soukolí. Pod jednopatrovým domem se v severní části nachází také malý sklípek.