Cholupice jsou katastrálním územím Prahy. Je zde evidováno 18 ulic a 165 adres. Žije zde 564 obyvatel. Okolo Cholupic povede vnější silniční obchvat, tzv. Pražský okruh. Cholupice bývaly samostatnou obcí. Roku 1960 byla k Cholupicím připojena obec Točná. Roku 1974 byla celá obec Cholupice včetně Točné připojena k hlavnímu městu Praze. Roku 1976 byl v Cholupicích zrušen místní národní výbor a obě vsi připadly pod přímou působnost MNV v Modřanech, na jehož působnost navazuje dnešní městská část Praha 12. V části obce Cholupice má sídlo 81 firem. Sousedícími městskými částmi jsou: Točná, Komořany, Modřany a Písnice.
Historie Cholupic
První zmínky o Cholupicích jsou z roku 1300, kdy byla tato ves majetkem pražských měšťanů. Jejím prvním známým držitelem byl Petr od Kamene, později to byla rodina pražských patricijů Štuků.
Zdejší tvrz se poprvé uvádí roku 1328. Vladykové z Cholupic drželi statek ještě počátkem 16. století. Vdova po Václavu Cholupickém se provdala za Martina ze Stranova, který jako poručník jejích dětí prodal Cholupice Mikuláši staršímu Hýzrlovi z Chodů.Vladycký rod Hýzrlů pocházel z Loketska. Cholupice mu patřily až do roku 1597, kdy Jindřich Hýzrle z Chodů prodal své dědictví, tvrz Cholupice s poplužním dvorem, s pozemky a ostatním příslušenstvím Kryštofu Želinskému ze Sebuzína, jenž vlastnil i část Modřan, dále Břežany a Zvoli. Byl místokancléřem Království českého. Po roce 1590 koupil také statek Libeň s Libří a dalšími vesnicemi, které připojil k panství Dolní Břežany. Od těchto dob byly Cholupice stále součástí panství Dolní Břežany. Želinský byl po bitvě na Bílé hoře zbaven statků, dostal však milost a část mu jich byla vrácena.
Tvrz se v pramenech naposledy připomíná v roce 1650. Později zpustla. Její zbytky - základy okrouhlé věže, část obvodového zdiva a zasypané sklepy - byly dříve patrné v zahradě u arcibiskupského dvora. Nabízí se otázka, zda tvrz nebyla částečně chráněna okolními rybníčky.
Po smrti Želinského roku 1626 připadly jeho statky králi a později arcibiskupu pražskému, který koupil panství Břežany včetně Cholupic a části Modřan roku 1715. Robotní povinnost na panství břežanském byla velmi tvrdá. Cholupický dvůr (statek) byl arcibiskupským majetkem až do roku 1945, včetně polností, lesa a hájovny s bažantnicí.
Nejstarší památkou na staré doby je dosud funkční a používaný špejchar, asi 77 metrů dlouhá kamenná budova o dvou patrech, 14 metrů široká a 9 metrů vysoká. Má asi metr tlusté zdi a dubové podlahy. Špejchar je v areálu někdejší tvrze (nyní zemědělského družstva). V místě posledních zbytků tvrze býval také rybníček zasypaný po roce 1945. V Cholupicích se traduje, že v těchto místech byly tajné únikové podzemní chodby, vedoucí k Písnici a Kunraticím.
