Městská část Praha Lochkov
Obyvatel: 778 (31. 12. 2017)
Rozloha: 2,72 km²
Připojení k Praze: 1974
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Lochkov je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Lochkov také městská část na jihozápadě hlavního města Prahy. Je zde evidováno 18 ulic a 234 adres. Žije zde 611 obyvatel. K Praze byla původně samostatná obec připojena roku 1974 a začleněna do městského obvodu Praha 5. 24. listopadu 1990 byla ustavena samostatná městská část Praha-Lochkov.

Historie městské části Lochkov

Lochkov je uveden poprvé v písemnostech roku 1399 (v některých pramenech uvedenou 1333), kdy bylo sídlo (zemanský dvůr) s pozemky majetkem Vavřince z Lochkova, dvorského tesaře krále Václava IV. V roce 1435 se uvádí Bořivoj z Lochkova, který se oženil s ovdovělou Dorotou, dcerou Mikuláše Augustina z Prahy, a stal se potom spolumajitelem hradu Okoře. Jedním z dalších vlastníků této vsi byla zemanka Kateřina z Nyněchova, která roku 1467 zapsala klášterním sestrám v Templu v Celetné ulici „6 kop grošů ročního platu s kmetcími dvory některými pozemky v Lochkově“. Po roce 1620 seděl na Lochkově Václav Michna z Vacínova, od něhož jej koupil roku 1637 Rafael Miškovský ze Sebuzína, vzdělaný překladatel a spisovatel, kterého Ferdinand II. povýšil do rytířského stavu, a jehož dcera Lidmila Eusebia, provdaná za rytíře Pachtu, postoupila Lochkov roku 1654 za 6000 zlatých klášteru zbraslavskému. Tehdy zde podle berní ruly kromě jednoho selského a dvou chalupnických stavení stály pouze čtyři pusté selské grunty a jedna pustá chalupa. Klášter držel Lochkov do roku 1686, kdy jej prodal manželům z Wendlingenu. Dcera Marie Julie prodala v roce 1727 Lochkov Josefu Scherzerovi z Kleinmühlu, od jehož bratra jej koupil 1782 Filip Grenett. Roku 1782 byl Lochkov jako velmi zadlužený soudně odhadnut na 22 000 zlatých. V letech 1794 až 1797 jmenují se tu měšťané pražští Jan a Matěj Novákovi, potom od roku 1797 Ferdinand Delorme, který tu tři roky poté zřídil první továrnu na cichorii (cikorii) se sušárnou na čekanku a na další zemědělské produkty potřebné k výrobě cikorky. Ani tento vlastník Lochkov dlouho nedržel. V roce 1804 následoval ve vlastnictví Alois Arioli a po něm rodina Brzorádů (1808 až 1848), která Lochkov koupila za 134 000 zlatých. Alodní (alod = nemovitost a movitost, se kterou jejich vlastník mohl volně nakládat, plné vlastnictví) statek (230,44 ha) se zámečkem, dvorem, vápencovými lomy, vápenicemi a cihelnou roku 1862 koupil po dědicích Josefa Brzoráda Karel Kirschner. V roce 1843 bylo v Lochkově 49 domů s 485 obyvateli. V roce 1848 zde žilo bezmála 500 obyvatel. Lze usuzovat, že zřízení níže uvedené továrny i malého pivovaru se sladovnou přineslo zvýšení počtu obyvatel i větší obsazenost domů. V 19. století byl panský dům č. p. 1 ve dvoře přestavěn na skromný zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem v průčelí a s krátkým křídlem měla také vlastní kapli.

Lochkov - Památky a turistické zajímavosti

V seznamu kulturních památek jsou evidována opravená sloupová boží muka na terénní vyvýšenině při cestě ulicí Za Ovčínem. Další boží muka, resp. křížek, stojí na severovýchodním nároží křižovatky Ke Slivenci - Cementářská. Na pozemku parcely č. 4 se nachází kamenný pomník padlým vojínům v letech 1914 -1918. U parku je situována drobná zvonička, patrně novějšího data. Další pomník s textem „Všem obětem 2. světové války" byl usazen v novém parku ve středu obce v roce 1991. Lochkovští obyvatelé se tím vyrovnávají s faktem, že oběti 2. světové války pocházely i z řad německých občanů, kteří nebyli fašisty a pro své spoluobčany vykonali během války mnoho dobrého. Jednoho z nich popravili sovětští vojáci bez soudu jen na základě skutečnosti, že byl Němec.

Občanská vybavenost Lochkova a sport

Porevoluční období charakterizuje budování nové infrastruktury, neboť v roce 1989 byl v Lochkově pouze veřejný vodovod na asi 40 % území a místy dožívající dešťová kanalizace. Do roku 2002 byla vybudována čistírna odpadních vod, kanalizační a vodovodní síť, položeny nové kabely telefonního a elektrického vedení, nový plynovod a zrekonstruováno veřejné osvětlení. Projevil se také větší zájem o údržbu a obnovu soukromých rodinných domů. Obec zakoupila v místní komerční zóně pozemky o výměře cca 1,5 ha, které pronajímá. Generální rekonstrukce Lochkovského zámečku, který je dnes v majetku obce a kde se kromě úřadu městské části nachází i šest obecních bytů, mateřská škola, místní knihovna a výtvarné studio pro děti a dospělé, byla dokončena v roce 2002.

Po roce 1989 obec vybudovala dva nové parčíky, jeden v centru v prostorách bývalého Rožumberkova řeznictví, druhý na pozemku bývalého Štičkovic statku. Od roku 2003 probíhá rekonstrukce místních komunikací s termínem dokončení v roce 2008. V roce 2006 byla též dokončena obnova největšího obecního parku o výměře 0,9 ha, s herními prvky a hřištěm na míčové hry. Rybník v centru vsi slouží po přestavbě jako rekreační nádrž s možností koupání, jeho okolí bylo parkově upraveno a integrálně spojeno s přilehlým parkem. V roce 2006 byla opravena budova hasičské zbrojnice. V současnosti se rekonstruuje obecní sportoviště s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty.

Roku 2010 oslaví lochkovští hasiči 120 let od založení svého sboru. V městské části dále vyvíjí činnost fotbalový klub TJ Sokol Lochkov a Hornická matice slezsko-moravsko-česká - Kolegium pro dějiny lomů.

Z veřejného vybavení se zde nachází jen dvoutřídní mateřská škola. Území MČ Lochkov je spádově příslušné základní škole ve Slivenci. Z hlediska sportovního vybavení se v místě nachází areál místního fotbalového klubu SOKOL Lochkov.

Okolí Lochkova a příroda

Jižní části katastru dominuje chráněné území Slavičí údolí, které nabízí vzácně izolovanou část přírody plné divoké zvěře uprostřed stále houstnoucí zástavby na okraji Prahy. Na celém katastru se nachází velké množství zkamenělin. Lochkov patří ke třem místům na světě, kde je nejlépe čitelné dno Silurského moře. Zdejší Ortocerový lůmek je znám všem paleontologům. Okrajově sem zasahují další zvláště chráněná území přírody, národní kulturní památka Lochkovský profil a přírodní památka Radotínské skály.

Významné plochy lesních porostů při západním a jižním okraji katastrálního území doplňují přírodní nelesní plochy, sady, zahrady a zahrádkové osady. Území východně a severně od centrální části sídel je využíváno k produkci zemědělské činnosti.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...