Chrám sv. Mikuláše na malé Straně
výstavba kostela r. 1703 až 1752
sloh: Baroko
zobrazit na mapě

Autor: Praha na Dlani
14.února 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Mimořádnou dominantou Malostranského náměstí a podle mnoha odborníků nejhodnotnější barokní církevní památkou v České republice je chrám sv. Mikuláše. Kostel stojí uprostřed náměstí, které tak dělí na dvě části, na místě starší gotické svatyně z r. 1283. První plány na výstavbu nového monumentálního chrámu vypracovali pro malostranské jezuity Francesco Caratti a Domenico Orsi, uplatnil se však až pozdější projekt Kryštofa Dienzenhofera, ve kterém pokračovali jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer a zeť Anselmo Lurago.

Postupná vástavba Chrámu sv. Mikuláše

Nejprve v letech 1703-11 vyrostla chrámová loď, monumentální sálový prostor s bočními kaplemi, glorietem a složitou klenbou, která je založena na principu vzájemně se protínajících elipsoidů. Především 40 m vysoké vznos¬né průčelí je vrcholnou ukázkou dynamické barokní architektury. Po dokončení lodi byla stavba přerušena, pokračovalo se až v letech 1737-52 vybudováním kněžiště s mohutnou kupolí o průměru 20 m a výšce 80 m, ve finále pokrytou měděnou střechou, vše již podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Štíhlá hranolová věž (zvonice) se vyšplhala k nebi jako poslední článek monumentálního díla v letech 1751-56, již podle projektu Anselma Luraga. Je zajímavé, že zvonice nikdy nebyla součástí kostela, ale spravovala ji malostranská obec - to naznačuje znak Malé Strany nad vstupem i vlastní popisné číslo (kostely se nikdy nečíslovaly). Malostranští o tom s jezuity v r. 1737 sepsali smlouvu - jezuité se v ní zavázali vybudovat věž na své náklady a pak ji předat obci jako náhradu za jinou věž, která musela být zbořena v souvislosti se stavbou nového chrámu. Vstup měl být umístěn proti podloubí tak, aby k němu byl přístup z ulice. Jezuité to nicméně zkusili - vchod umístili opačně a nad něj zasadili svůj znak. Záležitost skončila u soudu a jezuité při prohráli. Věž museli uvést do stavu, uvedeného ve smlouvě, navíc jim soud zakázal na věž umístit sochy jezuitských patronů. Městští hlásní na věži drželi službu - úderem zvonu ohlašovali případný požár a směr, kde hořelo, ukazovali červeným praporem (v noci lucernou). Za minulého režimu zde měla stanoviště StB, dnes je věž přístupná veřejnosti.

Výzdoba chrámu sv. Mikuláše

Velmi cenná je vnitřní výzdoba chrámu. Impozantní fresku v kupoli s námětem Oslavy Nejsv. Trojice na ploše 75 rn, vytvořil v r. 1752 František Xaver Palko. Freska na klenbě chrámové lodi, oslavující sv. Mikuláše, je dílem Jana Lukáše Krackera z let 1761-70. Oba umělci vytvořili ještě další fresky, jinak se na výzdobě podíleli malíři Josef Hager, Josef Kramolín, Ludvík Kohl, Francesco Solimena, Ignác Raab, Karel Škréta (starší obrazy z doby kolem r. 1670 v emporách), ze sochařů byl nejpilnější Ignác František Platzer (asi 50 plastik), autor soch církevních učitelů z r. 1679, dále Richarda Petr Prachnerovi, Jan Bedřich Kohl aj. Varhany zhotovil v letech 1745-46T. Schwarz (v letech 1834-35 byly přestavěny). Na sev. straně navazuje na kostel sv. Mikuláše jezuitská kolej, vybudovaná v raně barokním slohu v r. 1670 podle projektu Francesca Carattiho na místě dvanácti domů a školy. Po zrušení jezuitského řádu byl areál přeměněn na skladiště a sklady, v posledních letech zde našla svůj prostor matematicko-fyzikální fakulta. Do koleje se vstupuje portálem z r. 1688, dopiněného vázami od Ignáce Michala Platzera z r. 1792. V prvním patře se dochovaly nástropní malby od Josefa Kramolína z r. 1771.

Autorka fotografií: Kateřina Schnablová - Sakrální architektura

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Hořejší hostivařský - Švehlův mlýn
Hořejší hostivařský - Švehlův mlýn
16.dubna 2020
Hořejší hostivařský - Švehlův mlýn - článek v průvodci na Praha na Dlani

V Praze 15 - Hostivaři můžete nalézt malebné venkovské stavení známé jako Švehlův mlýn. Původní usedlost vystavěna v barokním slohu byla později přestavěna do klasicistního slohu. Švehlův mlýn a jeho historie Tento mlýn, zvaný též jako Hořejší hostivařský mlýn byl...

přečti celý článek...
Dům U Klárů - Tomáškův Palác
Dům U Klárů - Tomáškův Palác
8.dubna 2020
Dům U Klárů - Tomáškův Palác - článek v průvodci na Praha na Dlani

Barokní měšťanský dům u Klárů (známý také jako Tomáškův Palác) naleznete v Praze na Malé Straně čp. 15 (v Tomášské ulici 15) v těsné blízkosti Valdštejnského náměstí. Historie Domu u Klárů Dům U Klárů s číslem popisným 15 je původně renesanční, avšak z roku...

přečti celý článek...
Zámek Ctěnice
Zámek Ctěnice
6.dubna 2020
Zámek Ctěnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

K samotnému zámku Ctěnice patří i poměrně rozsáhlý areál, který, pochopitelně stejně jako zámek Ctěnice spadá do území osady Ctěnice, která je od roku 1950 součástí katastrálního území Vinoře, která je až od roku 1974 na území Prahy 9. Zámek je též, společně se...

přečti celý článek...
Státní opera Praha
Státní opera Praha
5.dubna 2020
Státní opera Praha - článek v průvodci na Praha na Dlani

Národní divadlo v Praze v současnosti disponuje čtyřmi scénami a jednou z nich je i Státní operní scéna. Na Státní opeře Praha působí soubory Opery a Baletu Národního divadla. Budova se nachází na adrese Wilsonova 4, Praha 1, spadá do památkové zóny Vinohrady, Žižkov,...

přečti celý článek...
Usedlost Beránka
Usedlost Beránka
5.dubna 2020
Usedlost Beránka - článek v průvodci na Praha na Dlani

Beránka, dříve známá jako Sofienhof je původně viniční usedlost v pražských Dejvicích, u křižovatky ulic U Beránky a Na Beránce. První zmínky a vincích zdej jsou z roku 1562 a viniční lis zde byl už před rokem 1645. Budova je památkově chráněna od roku 1958. Památková...

přečti celý článek...
Maiselova synagoga
Maiselova synagoga
27.března 2020
Maiselova synagoga - článek v průvodci na Praha na Dlani

Maiselova synagoga patří do památek bývalého pražského židovského města. V současnosti však náleží pražské Židovské obci a je spravována Židovským muzeem v Praze. Vznik Maiselovy synagogy Za celou synagogou stojí významný finančník, primas pražského Židovského města...

přečti celý článek...
Starý židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov
27.března 2020
Starý židovský hřbitov - článek v průvodci na Praha na Dlani

Starý židovský hřbitov de nachází v Praze 1 - Josefově, fungoval nejspíše od roku 1439 do roku 1786. Dříve mu byl předchůdcem hřbitov z Nového Města nazývaný jako Židovská zahrada. Po uzavření hřbitova začala židovská komunita využívat původní morový hřbitov v Praze...

přečti celý článek...
Staronová synagoga
Staronová synagoga
23.března 2020
Staronová synagoga - článek v průvodci na Praha na Dlani

Staronová synagoga je také mezinárodně známá jako Altneuschul, je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. A zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova na...

přečti celý článek...