Na Valdštejnském náměstí na Malé Straně je hlavní dominantou Valdštejnský palác č. 4 (čp. 17-111).
Albrecht z Valdštejna jej dal vybudovat s jasným záměrem - vyrovnat se královskému hradu a dát okázale najevo svou moc a bohatství. Výstavný a mimořádně rozlehlý palác je první velkou stavbou světského baroka s prvky renesančního manýrismu.
Palác potřeboval prostor - proto muselo být zlikvidováno 26 starších domů, Písecká městská brána, cihelna a tři zahrady. Původní záměr byl ještě jiný - rozpínavý Valdštejn chtěl získat pozemky s palácem Pavla Michny z Vacínova a svůj palác protáhnout až na Kampu. Areál několika obytných, hospodářských a administrativních objektů nepravidelně obklopuje pěr dvorů, na jižní straně navazuje Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna.
Výstavba Valdštějského paláce a jeho výzdoba
Stavba Valdštejnského paláce byla zahájena v r. 1623 - hlavními staviteli byli italští mistři, především Andrea Spezza (autor hlavního průčelí, saly terreny. Spezza v r. 1628 zemřel a jeho úlohu převzal další italský architekt Niccolo Sebregondi, jako poradce působil Giovanni Pieroni. Hlavní palácové křídlo vzniklo přestavbou původně středověkého a renesančně přebudovaného Trčkovského domu - členění fasády spojuje italské pozdní renesanční pojetí se severskou architekturou.
V této části je impozantní Rytířský sál, prostupující výškou dvou pater, první svého druhu v Praze, s původní štukovou výzdobou klenby a ústřední nástropní deskou z doby kolem r. 1630 od italského malíře Baccia del Bianca, znázorňující Albrechta z Valdštejna jako boha Marta jedoucího na triumfálním voze. Stejný umělec vytvořil fresky a štuky např. v kruhové Valdštejnově pracovně, audienční síni a astronomicko-astrologické chodbě. Výjevy ze Svatováclavské legendy je vyzdobena palácová kaple, prostupující obě patra budovy. Oltář a kaple, dílo truhláře a řezbáře Arnošta Jana Heidelbergera z r. 1630, je nejstarší barokní památkou svého druhu v Praze.
Historie a osud Valdštejnského paláce
Albrecht z Valdštejna v paláci od dokončení v r.1630 až do své násilné smrti v r. 1634 strávil necelých 12 měsíců. V r. 1634 byl zavražděn v Chebu, prohlášen za zrádce a jeho majetek zkonfiskován. Císař ale vyhověl žádosti vdovy a Valdštejnský palác jí ponechal - ten nakonec v r.1639 koupil Albrechtův bratranec hrabě Maxmilián z Valdštejna. Valdštejnové vlastnili palác do r. 1945, pak areál připadl jako konfiskát státu. V letech 1975-79 byl nákladně restaurován. Dnes jej využívá Senát Parlamentu ČR.
Autorka fotografií: Kateřina Schnablová - http://www.schnablova.net/
