Podskalí je zaniklá osada na pravém břehu Vltavy v Praze 2 ležící mezi dnešním Jiráskovým mostem a Vyšehradským železničním mostem, severně nad Vyšehradem. V minulosti poskytovala osada Podskalí bydlení lidem, kteří se živili převážně vorařstvím, obchodem se dřevem, ledařstvím a těžbou písku ze dna Vltavy.
Historie pražské osady Podskalí
Již název napovídá, že Podskalí se nachází „pod skálou“, konkrétně šlo o tzv. skálu vyšehradskou. Tradičním zaměstnáním obyvatel Podskalí byl obchod se dřevem po řece a další práce, které řeka umožňuje. Půdorysné schéma rybářské osady Podskalí bylo velmi jednoduché a mělo dvě dlouhé ulice souběžné s řekou a příčné krátké uličky, které se postupně vyvinuly z cestiček mezi domy, zahradami a ohradami s dřívím. Je zřejmé, že hlavním trnem v patě Podskalí byl každoroční povodně, ale i další katastrofy, které vesnice zažila. Roku 1420 byla vypálena Zikmundovými vojáky a v době třicetileté války pak několikrát vydrancována. Období baroka naopak znamenalo velký rozvoj Podskalí, protože znamenalo zvýšený stavební ruch a s ním poptávku po dodávkách dřeva. Velké domy při břehu v 17. a 18. století dostaly díky tomu barokní podobu. Platilo pravidlo, že pouze ten obyvatel Podskalí, k jehož domu náležel současně kus břehu, mohl provozovat plaveckou živnost, proto všichni chtěli na břehu dům mít a tak počet domů ve vsi nepřesáhl v žádném období čtyři desítky. Dál od řeky bylo jen pár domů řemeslníků a dělníků. Přes ulici směrem k řece ještě patřily k domům obrovské a vesnici dominující ohrady s rampou pro vytahování klád z vody. Zánik Podskalí způsobila regulace vltavských břehů a stavba bezpečných okrajů. Dodnes z Podskalí zbyl jen kostelík sv. Trojice v ulici Trojické a budova bývalé podskalské celnice na Výtoni.
Podskalská celnice
Podskalská celnice na Výtoni se ubránila zničení jen díky tomu, že ji město v roce 1908 odkoupilo a udělalo z ní oficiální památku na život ve starém Podskalí. V roce 1939 byla budova převedena do vlastnictví Muzea hlavního města Prahy, které ji chvíli nechalo stát ladem a po 2. světové válce v ní otevřelo první historickou expozici, která byla v roce 2003 znovu otevřena po nutné rekonstrukci. V přízemí se nachází restaurace a v prvním patře Muzeum s expozicemi, které se vztahovaly k Podskalí a Vltavě. Půda slouží dnes i jako depozitář spolku Vltavan.
Expozice v podskalské celnici
Expozice v unikátní renesanční budově se srubovým patrem nabídne návštěvníkovi možnost seznámit se s původním účelem stavby, totiž místem vybírání cla za dřevo připlavené do Prahy. Clo se v časech středověku vybíralo v naturální formě, takže se zde z vorů odebírala část klád. Později bylo převedeno na poplatek, který náležel Novému Městu pražskému. Podskalská celnice zároveň představuje poslední připomínku starého Podskalí, život „plavců“, obchodníků s dřívím, dřevařů, pískařů, ledařů a dalších „lidí od vody“. Tyto věci a životy jsou zachyceny na nemalém množství fotografií a kreseb, s nimiž se návštěvník seznámí, tak jako s nástroji používanými podskalskými řemeslníky. Expozice je zaměřena i na dokumentaci proměn dopravy na Vltavě v okolí Prahy, tedy podobu voroplaby či později lodní dopravy, kterou může návštěvník sledovat prostřednictvím dobové fotodokumentace. Nejúžasnějším exponátem je zde pravděpodobně mechanicko-elektronický simulátor, který umožní zkusit si plavbu legendárními Svatojánskými proudy, které znepříjemňovali plavbu vorům. Muzeum se pyšní i modely vorů a lodí v životní velikosti.
