Senovážné náměstí je náměstí v Praze, které se nachází v obvodu a městské části Praha 1 a ve čtvrti Nové Město. Náměstí je pomyslně rozděleno Dlážděnou ulicí a tramvajovou tratí na dvě části odlišného charakteru. Plocha západní části je celá dlážděná, ve východní jsou komunikace jen podél front domů.
Na náměstí je kolejový trojúhelník spojující tramvajové tratě v ulicích Jindřišská, Dlážděná a Bolzanova. V minulosti existovalo i napojení na dočasně existující trať v ulici Opletalově.
Historický vývoj názvu dnešního Senovážného náměstí
Po založení Nového Města pražského v roce 1348 se prostor dnešního Senovážného náměstí nazýval Senný trh, o století později do roku 1896 se prosadil název Senovážné náměstí. Pojmenování zřejmě vzniklo z důvodu toho, že v místě býval senný trh a senná váha.
V letech 1896-1940 se jmenovalo Havlíčkovo náměstí. Za německé okupace se vrátil název Senovážné (německy Heuwaagsplatz), poté se až do roku 1947 vžilo označení Havlíčkovo náměstí. V letech 1947-1951 neslo náměstí pojmenování Soukupovo náměstí, po českém politikovi a novináři JUDr. Františku Soukupovi (1871-1940), který byl po vzniku ČSR dva roky ministrem spravedlnosti a v letech 1929-1939 předsedou senátu.
V roce 1951 se náměstí dostalo názvu podle Maxima Gorkého, jednoho z klasiků sovětské literatury Maxima Gorkého (1868-1936). Od roku 1990 se místo označuje jako Senovážné náměstí.
Budovy na Senovážném náměstí
Dominantu Senovážného náměstí tvoří bývalá městská věž a zvonice při kostele sv. Jindřicha a sv. Kunhuty z let 1472-1476. Jde o pozdně gotickou věž, která dnes návštěvníkům nabízí vyhlídku z 10. patra, restauraci, muzeum a galerii. Jindřišská věž dosahuje výšky 65,7 m, což z ní dělá nejvyšší volně stojící zvonici na území Prahy. Prodělala již několik požárů a nepřítelem jí byl i silný vítr. Po požáru byly v roce 1745 provedeny barokní úpravy. V roce 1880 byla ukončena regotizace Josefem Mockerem. Dalším unikátem věže je zvonkohra, soubor deseti litých bronzových zvonů v podkroví věže, určena pro vnitřní poslech.
Další prostranství a monumentý Senovážného náměstí
Jako každé historické náměstí je i Senovážné obklopeno řadou zajímavých domů. Projíždí tu několik tramvajových linek. Za pozornost stojí menší upravený park v jeho východní části, kterému vévodí unikátní Tančící fontána, odhalená 22. dubna 2002. Půvabné dílo navrhl akad. sochař Jan Wagner, bronzové polychromované plastiky Tančící fontány jsou dílem Rakušanky českého původu (současně pobytem ve Francii), sochařky a malířky Anny Chromy.
