Jednou z nejvýznamnějích gotických staveb na Novém Městě pražském je Novoměstská radnice, kterou najdeme na rohu Vodičkovy ulice a Karlova náměstí. Budova je zároveň nejstarší dochovanou světskou stavbou tohoto náměstí a dominuje svojí vysokou hranolovou věží.
Výstavba Novoměstské radnice
Stavba Novoměstské radnice byla započata v době vládyKarla IV. krátce po založení Nového Města pražského. Hlavním záměrem panovníka bylo vyzdvihnout Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí) na úroveň Staroměstského náměstí. Stavba nejstaršího východního křídla budovy probíhala v letech 1377-1398. V r. 1411 bylo vystavěno křídlo jižní s průčelím do náměstí a z tohoto období je také dochován dvojlodní gotický sál nacházející se v přízemí tohoto traktu. V letech 1451-1456 pokračovala konstrukce stavbou mohutné hranolové věže. Podobu s vysokými štíty hlavní průčelí získalo v letech 1520-1526, kdy bylo renesančně upraveno Benediktem Riedem. V roce 1559 vypukl požár způsobený bleskem, jehož následky si vyžádaly přestavbu dosavadních křídel. Zároveň bylo Bonifácem Wohlmutem vybudováno také západní a severní křídlo, čímž byla výstavba radnice završena.
Věž Novoměstské radnice
Dominantou celého radničního komplexu je jednoznačně mohutná věž na rohu Vodičkovy ulice a Karlova náměstí. Věž měří 70 metrů, je rozdělena do šesti podlaží a na její vrchol vede 212 schodů. Její jednotlivé části v minulosti sloužily různým účelům. V přízemí se nacházela věznice a v prvním patře původně gotická, nyní barokně upravená kaple Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava, jejíž stěna je zdobena freskou s námětem Práva a Spravedlnosti. V nejvyšším patře věže přebýval hlásný, který odsud pravidelně vytruboval hodiny. Hned vedle brány na vnější straně věže byl roku 1760 zasazen železný pražský loket, podle něhož si každý obchodník nebo kupující mohl zkontrolovat, jestli nebyl ošizen.
Přestavby Novoměstské radnice
Začátkem 19. století byl komplex empírově upraven, přibližně o 100 let později byl však Antonínem Wiehlem a Kamilem Hilbertem navrácen do gotické a renesanční podoby. V letech 1958-1959 byla v gotickém sálu vybudována obřadní svatební síň a o tři roky později byla celá radnice označena za národní kulturní památku. Poslední rozsáhlejší rekonstrukce probíhala v letech 1975-1995 podle projektu Václava Girsy.
Historické události spjaté s Novoměstskou radnicí
V prostorách Novoměstské radnice se v průběhu staletí odehrály mnohé významné historické události. Již 30. července 1419 zde došlo k první pražské defenestraci vedené Janem Želivským. Z oken byli svrženi někteří konšelé a několik měšťanů. Defenestrace byla dále následována husitskou revolucí a dalšími nepokoji, které později vyústily ve druhou pražskou defenestraci roku 1483. Ke správním účelům radnice sloužila až do roku 1784, kdy se za vlády Josefa II. stala sídlem trestního soudu a její prostory začaly být využívány jako vězení. Odsouzen zde byl například vůdce chodské rebelie Jan Sladký Kozina (1695) nebo slavný loupežník Václav Babinský, jehož soudní proces probíhal roku 1839. Dále ve vězení pobývali účastníci revoluce z roku 1848 a kolem roku 1894 také členové spolku Omladina, mezi nimž byl i Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann. Posledním vězněm byla na krátkou dobou také Milada Horáková. Nádvoří radnického objektu bývalo místem konání poprav, některé z nich byly uskutečněny ještě za dob nacistické okupace.
