V sousedství zoologické zahrady v pražské Troji leží barokní palác - Trojský zámek (případně zámek Troja), který z jihu obtéká řeka Vltava. Součástí tohoto unikátního barokního zámku je řada hospodářských objektů a rozsáhlá zámecká zahrada zdobená fontánami, bustami imperátorů a terakotovými vázami.
Výstavba Trojského zámku
Trojský zámek je považován z klenot pražské barokní architektury, který si koncem 17.století dal vystavět hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako letní sídlo rodu. Autorem zámku je francouzský architekt Jean Baptista Mathey, který sídlo pojal jako venkovskou vilu ve stylu římského barokního klasicismu. Trojský zámek patří k nejpozoruhodnějším objektům tohoto typu severně od Alp. Je to dvoukřídlá stavba s dvoupatrovým centrálním prostorem, na který se napojují krátká patrová boční křídla s altánovými věžicemi. Na severní straně jsou hospodářské objekty, na jižní straně je zámecká zahrada, do níž z 1. patra paláce sestupuje monumentální dvouramenné schodiště, členěné oblouky arkád.
Monumentální schodiště Trojského zámku
Střední oblouk tohoto schodiště rámují dva giganti, „nesoucí" horní terasu. Schodiště má bohatou barokní sochařskou výzdobu, znázorňující postavy z prvotní antické mytologie, boj olympských bohů s titány (tzv. gigantomachie). Mezi olympskými bohy je tu zpodobněn Zeus s orlem a blesky, Áres s přilbou a děly u nohou, Poseidon s trojzubcem, Hádes se psem Kerberem, Hérakles s kyjem, Athéna ve zbroji, Apollon s toulcem a lyrou, Hermes v přilbě, Héfaistos s kladivem a jeden z gigantů se Sochorem; dva povalení giganti leží na kašně mezi dvěma rameny schodiště. Tuto sochařskou výzdobu jako jednu z prvních projevů vrcholně barokní plastiky u nás vytvořili drážďanští sochaři Georg a Paul Hermannové.
O interiéru Trojského zámku
Krásná umělecká výzdoba je i uvnitř Trojského zámku. Hlavní sál vyzdobili malbami Abrahám a Izák Godinové, Abrahám sám vymaloval stropy chodeb. V r. 1763 zámek koupila císařovna Marie Terezie a část jeho zařízení si odvezla do Vídně.
Pozdější majitel zámku a současnost
Mezi pozdější mi majiteli byl i kníže Alfréd Windischgrátz, neblaze proslulý vojenský velitel Prahy, který v r. 1848 brutálně potlačil pražskou revoluci. V r. 1922 věnoval poslední majitel statkář Alois Svoboda zchátralý objekt státu, spolu s rozlehlými pozemky pro zřízení zoologické a botanické zahrady. Trojský Zámek byl rekonstruovaný v 60. a 70. letech 20. stol. a v současnosti je přístupný veřejnosti, kde jsou tu umístěny expozice Galerie hlavního města Prahy.
Zámecká zahrada
Zámecký areál dotváří francouzská zahrada, vybudovaná po r. 1678 na obdélném půdorysu o rozloze 3,5ha. Její hlavní osa navazuje na hlavní osu Trojského zámku a v prodloužení míří přímo k Pražskému hradu.
