Židovská radnice se nachází v Praze 1 na Josefově vedle Staronové synagogy na Maiselově ulici a jedná se o soubor tří budov z různého období, jež přečkaly asanaci Josefova.
Historie Židovské radnice
První zmínky o radnici židovského města pocházejí z roku 1541, avšak nynější základ radnice pochází z roku 1577, kdy se stavěla spolu s Vysokou synagogou ve stylu vrcholné renesace a u vzniku stál významný stavitel Panacius Roder. Dříve tato synagoga patřila k radnici a nazývalo se jí proto také „ Radniční“. Radnice vyhořela v roce 1689 a o její přestavbu se postaral P. I. Bayer, avšak již ve slohu raného baroka. K radnici byl přikoupen dříve renesanční dům a k sjednocení jejich stylů došlo v roce 1754. Její stavební udržování bylo financováno tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem. Rokoková přestavba proběhla tedy v letech 1762 - 1763 podle projektu J. Schwanitzera, a týkala se především hlavně exteriéru.
Celková rekonstrukce Židovské radnice pak proběhla až v 50. a 60. letech 19. Století. Jako poslední úprava byla vestavba galerie do velkého sálu. M. Blecha, dle svého projektu radnici rozšířil v roce 1908, když se snažil o architektonické sjednocení s původní stavbou.
Popis Židovské radnice
Jak již bylo zmíněno, nejstarší z objektů komplexu je tzv. Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Je to o třípodlažní nárožní budova na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami.
Východní část Židovské radnice tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím vzhlížejícím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena.
Do počátku 20. století vedla při východní straně velmi úzká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu,jež jsou však nepřístupné. Na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby. Nejnovější část celé budovy Židovské radnice se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu.
V této době sídlí v objektu Federace židovských obci v České republice, Židovská náboženská obec v Praze, rabinát, vydavatelství Sefer, redakce Věstníku židovských náboženských obcí Roš chodeš, řada židovských kulturních a osvětových institucí a košer Restaurace. Rovněž se zde pořádají kulturní a společenské akce a výstavy.
Židovské Hodiny na Židovské radnici
Na radnici jsou k vidění také hodiny, které mají kromě obyčejných běžných ciferníků na věžičce ještě jeden, a to s hebrejskými číslicemi, jehož rafičky se pohybují opačným směrem. Jde o záměrnou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.
Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.
„Podoben Lazaru kterého světlo drtí
Pozpátku točí se ručičky hodin v židovské čtvrti
A ty couváš ve vlastním životě pomalu
Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru
Jak v hospodách české písně zpívají“
- G. Apollinaire: Pásmo. Překlad. K. Čapek
