Klánovický les, který se rozkládá na území čítající 400 hektarů, je největším pražským lesním komplexem. Část spadá do okresu Praha-východ a prostírá se na území městských částí Horní Počernice, Újezd nad Lesy a Klánovice. Další část je na území středočeských obcí Šestajovice, Jirny a Úvaly. Železniční trať jej rozděluje na severní a jižní. Je součástí přírodního parku Klánovice – Čihadla, který čítá, spolu s loukami a pastvinami, přes 1000 ha.
Historie Klánovického lesa
Na území lesa se dříve rozprostíraly středověké vesnice, které byly zničeny švédskými vojsky za třicetileté války. Dodnes je v lese možné najít jejich pozůstatky. Například z největší zaniklé osady, která se jmenovala Žák, se dodnes dochovaly zbytky hrází rybníků a zděná středověká studna. Poslední zmínka o této obci pochází z roku 1615. V lese jsou ale doloženy i starší objekty, než je vesnice Žák. Například tvrz Slavětice, která stála v části lesa zvané Vidrholec, je doložena do roku 1227. Z tvrze se bohužel dochovaly jen stopy, jsou ale chráněné jako archeologická kulturní památka. Na jejím místě později stál poplužní dvůr, později lichtenštejnská myslivna.
Východní část Klánovického lesa zvané Vidrholec (případně Fiedrholec), za sebou má, stejně jako zbytek lesa, zajímavou historii. Ve středověku v něm své „řemeslo“ provozovali zloději a mordci, kteří napadali nejen okolní vsi, ale především velmi důležitou císařskou silnici. První zprávy o řádění pochází z roku 1142, kdy kníže Vladislav nechal les obklíčit, loupežníky pochytat, uvěznit a popravit. O tomto řádění nalezneme doklady v katovských, neboli smolných knihách. Řádit a loupit se nepřestalo asi až do 16./17. století.
Prostředí a využití Klánovického lesa
V Klánovickém lese jsou dobré podmínky pro pěší i cyklistickou rekreaci – lesem vede množství turistických stezek. Spojit příjemné s užitečným můžete také díky naučné stezce, která začíná u klánovického nádraží. Ta vznikla díky činnosti Českého svazu ochránců přírody.
Flóra v Klánovickém lese
Na území rezervace jsou významně zastoupeny dubové a dubohabrové lesy. Mohou se objevit i ojedinělé druhy – například vzácná bříza pýřitá, místy se také objevuje bylina Prha arnika. Ze stromů ještě návštěvník může narazit například na rozsáhlé březové háje, které se rozkládají v Cyrilově, severní části parku. V chladnějších místech lze najít rozmanité druhy rostlin, například silně aromatický devětsil bílý, nebo na původní druh našich lesů – kapraď samec nebo největšího zástupce kapradin v ČR – kapradiník horský. Na území lesa je také rozmanitá mykoflóra - najít lze jak lupenaté houby, tak hřiby.
Fauna v Klánovickém lese
Stejně jako flóra, je i fauna rozmanitá. Z bezobratlých se v lese vyskytují např. mandelinkovití, v podmáčeném prostředí narazíte na vzácné druhy pavouků či střevlíkovité brouky. Mezi obojživelné obyvatele se řadí skokan štíhlý, kuňka obecná i čolek velký. V lese sídlí také až 50 druhů ptáků, například datel černý, káně lesní a krahujec obecný, ze sov pak puštík obecný a kalous ušatý.
