Jedná se o historickou osadu zvanou Práče, která spadá na území pražské části Záběhlice. Osada leží na říčce Botiči z povodí Vltavy mezi Hostivaří a Záběhlicemi na okraji sídliště Zahradní město.
Historie a popis osady Práče
Počátkem 20. století se ve vsi nacházelo asi 20 domovních čísel, rozmístěných kolem jádra osady, kterým je očividně zámek Práče, kolem kterého v minulosti fungoval též pivovar, mlýn a hospodářský dvůr. Zámek Práče je dvoupatrová stavba, jejíž průčelí, směřující na východ, zdobí arkáda a v patře poměrně strohá balustráda. V interiérech jsou ve většině místností stále zachovány fragmenty malovaného na raně barokním záklenkovém stropě. Dvůr zámku dnes slouží jako parkoviště a zámek je na první pohled poměrně luxusním firemním sídlem. Práčský rybníček, na kterém byl dříve náhon mlýna a zámecký park byly do roku 2006 veřejnosti přístupné, po té se uzavřely. Zámek se nachází východně od hlavní návsi Práče a západně od něj leží areál s budovou bývalého mlýna a bývalého pivovaru, které stojí nedaleko od sebe. Areál již nefungujícího mlýna a pivovaru našel své využití a poskytnul sídlo podniku Lesy hlavního města Prahy. Pivovar fungoval do roku 1936, kdy byla část pivovaru s hvozdem zbořena a další její části rozebrány někdy koncem 80. let 20. století. Severně, v blízkosti Práčské ulici, osamoceně a izolovaně stojí sýpka, typicky klasicistní a vedle ní výklenková kaplička, typická pro české vesnice, se sochou svatého Jana Nepomuckého.
Ves a tvrz Práče
Uplně první písemné zprávy o vsi Práče jsou z roku 1352, kdy v předhusitské době náležela ves do správy staroměstských měšťanů, později přešla do vlastnictví klášteru augustiniánů na Karlově, který ji roku 1407 vyměnil s pražským měšťanem Kašparem Čotrem a obdržel za ni tehovské panství u města Říčany. V roce 1407 je v pramenech zmiňována i vojenská tvrz. Roku 1420 obsadili Práče pražané a vydělali na ní slušné jmění, prodejí staroměstskému písaři Mikuláši Hupmolcovi, z jehož vlastnictví ji v roce 1443 dobyli Hynek Ptáček z Pirkštejna a Jan Čabelický, kteří zlikvidovali tamní tvrz vypálením dne 20. března 1444. Tvrz byla opět obnovena, ovšem pouze do roku 1592, od kdy je v písemných zmínkách již uváděna jako pustá a poničená.
